Pražský hrad

Pražský hrad se tyčí na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou a nabízí panoramatický výhled na střechy a věže celého města. S délkou téměř 570 metrů od východu na západ drží oficiální rekord největšího ucelého hradního komplexu na světě — je to rozkládající se město ve městě, které se do současné podoby formovalo více než tisíc let. Vstupem přes první nádvoří na Hradčanském náměstí přicházejí návštěvníci do jednoho z nejsilnějších kulturních prostorů Evropy, kde architektura od románského slohu po secesi stojí bok po boku ve čtyřech propojených nádvořích.

První opevněné sídlo na tomto místě pochází přibližně z roku 880 n. l., kdy kníže Bořivoj z přemyslovské dynastie vybudoval na kopci dřevěnou pevnost. Postupní přemyslovští a pozdější lucemburští panovníci komplex rozšiřovali a přestavovali v kameni. Zásadní proměna přišla za Karla IV., jenž se roku 1355 stal císařem Svaté říše římské a učinil z Prahy své císařské sídlo. Karel zahájil gotickou přestavbu katedrály sv. Víta roku 1344 a dohlížel na výstavbu masivních hradebních zdí a věží, které dodnes určují siluetu hradu. Jagellonští králové přidali pozdně gotický Vladislavský sál roku 1502 — tehdy největší světský sál ve střední Evropě, dost prostorný pro jezdecké kolby. Habsburští císaři, zejména Rudolf II., přiváděli na přelomu šestnáctého a sedmnáctého století na hrad umělce, astronomy a alchymisty a Praze tak získali pověst intelektuálního centra Evropy.

Pražský hrad je jedním z kulturně nejvrstvnatějších míst ve střední Evropě. Katedrála sv. Víta ukrývá hrobky českých králů a římskoněmeckých císařů, včetně Karla IV. a Václava IV., a také trezor s korunními klenoty — ty jsou však veřejnosti vystavovány jen při vzácných slavnostních příležitostech. Zlatá ulička — řada drobných pestrobarevných domků zabudovaných do hradební zdi v šestnáctém století, původně pro hradní střelce a poté zlatníky a věštce — přitahovala Franze Kafku, jenž v domku číslo 22 krátkodobě bydlel v letech 1916–17. Románská bazilika sv. Jiří, vysvěcená kolem roku 920 n. l., je nejstarším dochovaným kostelem v Praze. Hrad dnes slouží zároveň jako oficiální sídlo českého prezidenta, což z něj činí jeden z mála aktivních vládních paláců na světě, kde může veřejnost volně procházet otevřenými nádvořími.

Areál a nádvoří jsou celoročně volně přístupné od brzkého rána do pozdního večera, takže atmosféru si lze vychutnat i bez zakoupení vstupenky. Prohlídka interiérů katedrály, Starého královského paláce, Zlaté uličky a stálých expozic však vyžaduje placenou okruhovou vstupenku. Vstupenka na hlavní okruh platí dva po sobě jdoucí dny a umožňuje přístup ke všem klíčovým budovám, takže není třeba se nikam hnát. Hrad leží ve čtvrti Hradčany na západním břehu Vltavy a je snadno dostupný tramvají č. 22 nebo 23, která zaveze návštěvníky přímo k západní bráně hradu.